Různé liturgické tradice vznikly proto, aby napomáhaly poslání církve. Církve téže zeměpisné a kulturní oblasti dospěly ke slavení Kristova tajemství zvláštními projevy, příznačnými pro tamní kulturu: v tradici „pokladu víry“, v liturgickém symbolismu, v uspořádání bratrského společenství, v teologickém chápání tajemství a v různých způsobech svatosti. Tímto způsobem Kristus, světlo a spása všech národů, je představen národu a kultuře skrze liturgický život jedné církve, která je k nim poslána a v nichž je zakořeněna. Církev je všeobecná: může tedy pojmout do své jednoty všechno ryzí bohatství kultur.
Předchozí paragraf 1201 | Následující paragaraf 1203