Číslo paragrafu: 1722

Taková blaženost přesahuje lidský rozum i pouhé lidské síly. Je plodem nezaslouženého Božího daru. Proto se nazývá nadpřirozená, stejně jako milost, která člověka disponuje ke vstupu do Boží radosti. „Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha; ovšem v jeho velikosti a nevýslovné slávě žádný člověk nemůže vidět Boha a zůstat naživu. Otec je totiž nepostižitelný, avšak ve své lásce, ve své dobrotě klidem a ve své všemohoucnosti jde tak daleko, že uděluje výsadu vidět Boha těm, kteří ho milují, protože … ‘co je nemožné u lidí, je možné u Boha’.“