O mravnosti nebo svatosti člověka nerozhodují velké city; ty však jsou nevyčerpatelnou zásobárnou obrazů a náklonností, v nichž se mravní život projevuje. Vášně jsou mravně dobré, když přispívají k dobrému jednání; v opačném případě jsou zlé. Dobrá vůle zaměřuje k dobru a k blaženosti smyslová hnutí, která přejímá; zlá vůle podléhá nezřízeným vášním a jitří je. Vzněty a city mohou být převzaty do ctností nebo zvráceny na neřesti.
Předchozí paragraf 1767 | Následující paragaraf 1769