„Modlitba je povznešení duše k Bohu nebo prosba k Bohu o vhodná dobra.“ Odkud mluvíme ve své modlitbě? Z výšin své pýchy a své vůle, nebo „z hlubin“ (Ž 130,1) pokorného a zkroušeného srdce? Vždyť jen ten, kdo se ponižuje, bude povýšen. Pokora je základem modlitby. „Vždyť ani nevíme, oč se máme vlastnit modlit“ (Řím 8,26). Pokora je nezbytná dispozice k obdržení nezaslouženého daru modlitby: „Člověk je Boží žebrák.“
Předchozí paragraf 2558 | Následující paragaraf 2560