Číslo paragrafu: 257

„O lux, beata Trinitas et principalis Unitas“ (Ó světlo, blažená Trojice a prapůvodní Jednoto!) Bůh je věčná blaženost, nesmrtelný život, nezapadající světlo. Bůh je láska: Otec, Syn a Duch svatý. Bůh chce svobodně sdílet slávu svého blaženého života. Takový je jeho dobrotivý plán, plán, který pojal „ještě před stvořením světa“, když ve svém milovaném Synu, „si nás vyvolil ? ze svého svobodného rozhodnutí nás předurčil, abychom byli přijati za jeho děti skrze Ježíše Krista“ (Ef 1,5), totiž abychom „byli ve shodě s obrazem jeho Syna“ (Řím 8,29) díky Duchu adoptivního synovství, že jsme „přijati za vlastní“ (Řím 8,15). Tento plán je „milost, kterou nám dal ? před dávnými věky“ (2 Tim 1,9), a tryská přímo z lásky Trojice. Rozvíjí se v díle stvoření v celých dějinách spásy po pádu, v poslání Syna i v poslání Ducha svatého, které pokračuje v poslání církve.