Židovská a křesťanská liturgie. Lepší poznání víry a náboženského života židovského národa, jak se ještě dnes vyznává a žije, může napomáhat k lepšímu pochopení jistých rysů křesťanské liturgie. Pro židy i pro křesťany je Písmo svaté podstatnou částí jejich liturgií: skrze hlásání Božího slova, skrze odpověď na toto slovo, modlitbu chvály a přímluvu za živé i za mrtvé, skrze dovolávání se Božího milosrdenství. Bohoslužba slova se svou vyhraněnou strukturou má původ v židovské modlitbě. Denní modlitba církve i jiné texty a uspořádání liturgie mají v ní své odpovídající vzory, stejně jako sama formulace našich nejúctyhodnějších modliteb, včetně modlitby „Otče náš“. I eucharistické modlitby jsou inspirovány vzory židovské tradice. Vztah mezi židovskou a křesťanskou liturgií, ale i rozdílnost jejich obsahu, je zvláště patrný o velkých svátcích liturgického roku, jako jsou velikonoce. Křesťané i židé slaví velikonoce: u židů jsou to velikonoce dějin, zaměřené do budoucnosti; u křesťanů velikonoce dovršené smrtí a zmrtvýchvstáním Krista, i když ještě v očekávání konečného dokonání.
Předchozí paragraf 1095 | Následující paragaraf 1097