Boží lid znal již od dob mojžíšského zákona svátky ve stanovené dny, počínaje velikonocemi, a tak si připomínal úchvatné činy Boha spasitele, děkoval mu za ně, udržoval vzpomínku na ně a učil nové generace řídit se podle nich v životě. V čase církve, mezi velikonocemi Krista, jednou provždy dokonanými, a mezi jejich naplněním v Božím království, je liturgie, slavená ve stanovené dny, zcela proniknuta novostí Kristova tajemství.