Číslo paragrafu: 1166

„Podle apoštolské tradice, která má původ ode dne Kristova vzkříšení. slaví církev velikonoční tajemství vždy osmý den, který je zároveň „první den týdne“, připomínka prvního dne stvoření, a „osmý den“, jímž Kristus po svém „odpočinku“ velké soboty zahajuje den, „který učinil Pán“, „den, který nezná západu“. „Večeře Páně“ tvoří jeho střed, protože se v ní celé společenství věřících setkává se vzkříšeným Pánem, který je zve ke své hostině: „Den Páně, den vzkříšení, den křesťanů, je naším dnem. Nazývá se dnem Páně, protože v něm Pán vítězně vystoupil k Otci. Pohané jej nazývají dnem slunce“ dobrá, i my jej rádi nazýváme tímto způsobem: dnes totiž vzešlo světlo světa, dnes se objevilo slunce spravedlnosti, jehož paprsky nám přinášejí spásu.“