„Toto obmytí se nazývá osvícení, protože ti, kdo jsou vyučováni [katechismu], jsou v mysli osvíceni …“ Pokřtěný se stal „synem světla“ a „světlem“ (Ef 5,8) potom, „kdy se mu dostalo světla“, protože ve křtu přijal Slovo, „pravé světlo, které osvěcuje každého člověka“ (Jan 1,9): „Křest je nejkrásnějším a nejvelkolepějším z Božích darů … Nazýváme ho darem, milostí, pomazáním, osvícením, šatem neporušitelnosti, koupelí obnovy, pečetí a vším, co je nejcennější. Dar, protože je dán těm, kteří nic nepřinášejí; milost, protože je udělován i viníkům; křest, protože hřích je pohřben do vody; pomazání, protože je svatý a královský (takoví jsou ti, kdo jsou pomazáni); osvícení, protože je oslnivým světlem; šat, protože zakrývá naši hanbu; koupel, protože nás omývá; pečeť, protože nás chrání a je znamením Boží svrchovanosti.“
Předchozí paragraf 1215 | Následující paragaraf 1217