Když se stal pokřtěný údem církve, už nepatří sám sobě, nýbrž tomu, který pro nás zemřel a vstal z mrtvých. Proto je povolán, aby se podřídil druhým, aby jim sloužil ve společenství církve a aby s nimi jednal „s úctou a láskou“. Jako křest s sebou nese odpovědnost a povinnosti, tak má také pokřtěný svá práva v církvi: přijímat svátosti, být živen Božím slovem a podporován jinými duchovními prostředky církve.
Předchozí paragraf 1268 | Následující paragaraf 1270