Zpovědník není pánem, ale služebníkem Božího odpuštění. Ten kdo uděluje tuto svátost, se má spojit „s Kristovým úmyslem a jeho láskou“. Má mít osvědčenou znalost křesťanského jednání, zkušenost s lidskými skutečnostmi, úctu a jemnocit vůči tomu, který klesl; má milovat pravdu, být věrný učitelskému úřadu církve a trpělivě vést kajícníka k uzdravení a plné zralosti. Má se za něho modlit a konat pokání a svěřovat ho milosrdenství Pána.
Předchozí paragraf 1465 | Následující paragaraf 1467