Bůh stvořil člověka jako rozumovou bytost a udělil mu důstojnost osoby vybavené iniciativností a schopností ovládat své skutky. „Bůh totiž chtěl ‘ponechat člověku možnost vlastního rozhodování’ (Sir 15,14), aby tak svého Stvořitele sám hledal a přimknutím k němu dospěl k plné a oblažující dokonalosti.“ „Člověk je obdařen rozumem a v tom je podobný Bohu. Je stvořen svobodný a je pánem svých skutků.“
Předchozí paragraf 1729 | Následující paragaraf 1731