Jak tvrdí svatý Pavel: „Kde se však rozmnožil hřích, tam se v míře ještě daleko štědřejší ukázala milost.“ (Řím 5,20). Aby milost vykonala své dílo, musí odhalit hřích, aby se obrátila naše srdce a dala nám „ospravedlnění, které vede k věčnému životu skrze Ježíše Krista, našeho Pána“ (Řím 5,21). Jako lékař, který vyšetřuje ránu, než ji začne léčit, tak Bůh vrhá svým Slovem a svým Duchem na hřích jasné světlo. „Obrácení vyžaduje, ‘přesvědčení o hříchu’, obsahuje v sobě vnitřní soud svědomí, a poněvadž ten je potvrzením působení Ducha pravdy v nitru člověka, stane se současně novým začátkem darování milosti a lásky? ‘Přijměte Ducha svatého’. Takto objevujeme v ‘usvědčení ze hříchu’ dvojí darování: dar pravdy ve svědomí a dar jistoty o vykoupení. Duch pravdy je Přímluvce.“
Předchozí paragraf 1847 | Následující paragaraf 1849