Číslo paragrafu: 2004

Mezi zvláštními milostmi je vhodné připomenout milosti stavu, které provázejí vykonávání povinnosti křesťanského života a služeb v církvi: „Máme rozmanité duchovní dary podle milosti,která nám byla dána. Kdo má dar mluvit z vnuknutí, ať ho užívá úměrně k vlastní víře. Kdo má dar služby, ať ho uplatňuje ve službě. Kdo má dar vyučovat, ať se věnuje vyučování, kdo dar povzbuzovat, ať povzbuzuje. Kdo rozdává, ať to dělá velkodušně. Kdo stojí v čele, ať je horlivý. Kdo prokazuje milosrdenství, ať to činí s radostí“ (Řím 12,6-8).