Křesťan uskutečňuje své povolání v církvi ve společenství se všemi pokřtěnými. Od církve přijímá Boží slovo, v němž jsou obsaženy jednotlivé články učení „Kristova zákona“. Od církve dostává milost svátostí, které jej posilují na „cestě“. Církev mu dává příklad svatosti; její vzor a pramen poznává v nejsvětější Panně Marii; svatost poznává v ryzím svědectví těch, kteří ji žijí; objevuje ji v duchovní tradici a v dlouhých dějinách světců, kteří žili před ním a jejichž památka se v liturgii podle církevního kalendáře slaví.
Předchozí paragraf 2029 | Následující paragaraf 2031