První přikázání („O nedělích a jiných svátcích dle přikázání se účastnit mše svaté a zdržet se služebních prací“) požaduje od věřících, aby den, kdy se připomíná zmrtvýchvstání Páně, jakož i hlavní liturgické svátky, kdy se uctívají tajemství Páně, Panny Marie a svatých, světili především účastí na eucharistické oběti, k níž se shromažďuje křesťanské společenství, a odpočinuli si od těch prací a zaměstnání, které by jim v takovém posvěcování těchto dní mohly bránit. Druhé přikázání („Vyzpovídat se ze svých hříchů alespoň jednou za rok“) zajišťuje přípravu na eucharistii prostřednictvím přijetí svátosti pokání, kterou pokračuje dílo křestního obrácení a odpuštění. Třetí přikázání („Přijmout Svátost oltářní alespoň ve velikonoční době“) zaručuje minimum v přijímání těla a krve Páně ve spojení s velikonočními svátky, pramenem a středem křesťanské liturgie.
Předchozí paragraf 2041 | Následující paragaraf 2043