Přikázání dostávají svůj plný smysl v rámci smlouvy. Podle Písma mravní jednání člověka nabývá svého vlastního smyslu ve smlouvě a skrze ni. První z „deseti slov“ připomínají, že Bůh miloval svůj lid jako první. „Člověk z trestu za hřích přišel z ráje svobody do otroctví tohoto světa, a proto první věta Desatera, to je první slova Božích přikázání, se týká svobody: ‘Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví“ (Ex 20,2; Dt 5,6).
Předchozí paragraf 2060 | Následující paragaraf 2062