Smlouvu a dialog mezi Bohem a člověkem ještě dokládá skutečnost, že všechny příkazy jsou vyhlášeny v první osobě („Já jsem Hospodin …“) a obracejí se k jiné osobě („ty …“). Ve všech Božích přikázáních je osobní zájmeno, které určuje adresáta, v jednotném čísle. Bůh dává poznat svou vůli celému lidu a zároveň každému jedinci zvlášť. „Pán přikázal milovat Boha a učil spravedlnosti k bližnímu, aby člověk nebyl ani nespravedlivý, ani nehodný Boha. Tak Bůh desaterem připravoval člověka, aby se stal jeho přítelem a aby byl jedno srdce se svým bližním … Slova desatera pro nás zůstávají svrchovaně platná. Vůbec nebyla zrušena; nabyla svůj plný význam a rozvoj příchodem Pána v lidském těle.“
Předchozí paragraf 2062 | Následující paragaraf 2064