Číslo paragrafu: 2178

Tento zvyk křesťanského shromáždění sahá až do počátků apoštolské doby. List Židům připomíná: nezanedbávejte svá „společná shromáždění, jak to někteří mají ve zvyku, ale navzájem se povzbuzujte“ (Žid 10,25). Tradice uchovává vzpomínku na stále aktuální nabádání: „Pospíšit si do kostela, přiblížit se Pánu a vyznat své hříchy, kát se v modlitbě … účastnit se svaté a božské liturgie, ukončit vlastní modlitbu a neodcházet před rozloučením … Často jsme to opakovali: Tento den vám Pán dal k modlitbě a k odpočinku. Je to den, který učinil Pán. Radujme se v něm a jásejme.“