Číslo paragrafu: 2223

Rodiče jsou první, kdo mají odpovědnost za výchovu svých dětí. Tuto odpovědnost dosvědčují především vytvořením domova, v němž je běžná něha, odpuštění, úcta, věrnost a nezištná služba. Rodina je zvlášť vhodným místem k výchově ke ctnostem. Tato výchova vyžaduje, aby se děti naučily odříkání, zdravému úsudku a sebeovládání, což jsou podmínky každé pravé svobody. Rodiče mají své děti učit, aby „podřizovaly hodnoty hmotné a pudové hodnotám vnitřním a duchovním“. Rodiče mají také velikou odpovědnost za to, aby dávali svým dětem dobrý příklad. Uznají-li před dětmi své chyby, budou s to lépe je vést a napravovat. „Kdo svého syna miluje, ustavičně ho trestá … Kdo svého syna kárá, bude z něho mít prospěch“ (Sir 30,1-2). „A vy, otcové, nedrážděte svoje děti ke hněvu, ale vychovávejte je v kázni a napomínejte je z pověření Páně“ (Ef 6,4).