Číslo paragrafu: 2361

„Sexualita, při níž se muž a žena navzájem darují úkonem, který je vlastní a vyhrazený manželům, naprosto není něco čistě biologického, ale týká se nejvnitřnějšího jádra lidské osoby jako takové. Uskutečňuje se opravdu lidským způsobem jenom tenkrát, když je začleněna do lásky, s jakou se muž a žena sobě navzájem až do smrti bezvýhradně zavazují.“ „Tobiáš povstal ze svého lůžka a řekl Sáře: ‘Sestro, vstaň! Pomodleme se a vyprosme si na našem Pánu, aby nám prokázal milosrdenství a spásu.’ Vstali a počali se modlit a prosit, aby se jim dostalo spásy. Tobiáš začal slovy: ‘Požehnaný jsi, Bože našich otců, a požehnané tvé jméno po všechny věky a pokolení. Ať ti dobrořečí nebesa a všechno tvé stvoření po všechny věky. Ty jsi učinil Adama. Učinil jsi mu pomoc a podporu, Evu, jeho ženu. Z obou vzešlo lidské potomstvo. Ty jsi řekl: »Není dobré, aby člověk byl sám. Učiňme mu pomoc jemu rovnou,« Hle, neberu si tuhle svou sestru pro smilnění, nýbrž veden věrností. Přikaž, abych došel smilování já i ona, abychom se dožili stáří.’ A oba řekli: ‘Amen, amen.’ Pak se uložili k spánku té noci“ (Tob 8,4-9).