Číslo paragrafu: 2534

„Nebudeš dychtit … po ničem, co patří tvému bližnímu“ (Ex 20, 17). „Nebudeš toužit po domě svého bližního ani po jeho poli ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu“ (Dt 5, 21).

 

„Kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce“ (Mt 6, 21).

 

Desáté přikázání zdvojuje a doplňuje deváté, které se týká tělesné žádostivosti. Desáté přikázání zakazuje chtivost majetku bližního, která je kořenem krádeže, loupeže a podvodu zakázaných sedmým přikázáním. „Žádost očí“ (1 Jan 2,16) vede k násilí a nespravedlnosti zakázaným pátým přikázáním. Chtivost, stejně jako smilstvo, pramení z modloslužby, která je zakázána prvními třemi přikázáními zákona. Desáté přikázání se týká úmyslů srdce a spolu s devátým shrnuje všechna přikázání zákona.