Závist představuje jeden z druhů smutku, a tedy odmítnutí lásky; pokřtěný má bojovat proti závisti prokazováním laskavosti. Závist má svou příčinu často v pýše; pokřtěný se má proto naučit, jak žít v pokoře. „Chtěli byste vidět, jak je Bůh skrze vás oslavován? Dobrá, radujte se z pokroku svého bratra a tím bude Bůh vámi oslavován. Potom se bude říkat: ‘Bůh buď pochválen’, tím, že jeho služebník dosáhl vítězství nad nenávistí, protože dokázal učinit ze zásluh druhého důvod své radosti.“
Předchozí paragraf 2539 | Následující paragaraf 2541