Číslo paragrafu: 2550

Na této cestě k dokonalosti volají Duch a nevěsta toho, kdo jim naslouchá, k plnému společenství s Bohem: „Tam bude pravá sláva, kdy nikdo nebude chválen omylem nebo lichocením; opravdová čest, která nebude odmítnuta nikomu, kdo si ji zasluhuje, a nebude přiznána nikomu, kdo jí není hoden; ostatně žádný z nehodných si na ni ani nebude dělat nárok, protože tam bude připuštěn pouze ten, kdo je hoden. Tam bude opravdový pokoj, kde se nikdo nebude trápit, ani ho nebudou trápit druzí. Odměnou ctnosti bude sám Bůh, ten, který dává ctnost a který slíbil dát za ni sám sebe jako odměnu, nad níž nemůže být nic lepšího a nic většího … ‘Budu vám Bohem a vy budete mým lidem’ (Lv 26,12) … To je též smysl apoštolových slov: ‘Aby Bůh byl všechno ve všem’ (1 Kor 15,28). On bude cílem našich tužeb, on, kterého budeme bez konce nazírat, bez nasycení milovat, bez únavy chválit. Tento dar, tato láska, tato činnost bude jistě, jako věčný život, společná všem.“