Člověk hledá Boha. Skrze stvoření Bůh vyvolává každé bytí z ničeho k existenci. Člověk, „ověnčen slávou a důstojností“, je po andělích schopen poznat, že jméno Pána „je podivuhodné … po celé zemi“. Člověk zůstává stvořen k obrazu svého Stvořitele, přestože hříchem ztratil podobnost s Bohem. Uchovává si touhu po tom,, jenž jej volá k existenci. O tomto bytostném lidském hledání svědčí všechna náboženství.
Předchozí paragraf 2565 | Následující paragaraf 2567