Evangelium podle svatého Lukáše zdůrazňuje působení Ducha svatého a smysl pro modlitbu v Kristově poslání. Ježíš se před rozhodujícími chvílemi svého poslání modlí: než o něm Otec při jeho křtu a při jeho proměnění vydá svědectví a předtím, než svým utrpením uskuteční plán Otcovy lásky. Modlí se také před rozhodujícími chvílemi, kterými začíná poslání jeho apoštolů: před volbou a povoláním Dvanácti, před Petrovým vyznáním, že „Ježíš je Boží Mesiáš“, a konečně se modlí, aby víra hlavy apoštolů neselhala v pokušení. Ježíšova modlitba před spádnými činy, které po něm Otec žádá, je pokorné a důvěryplné přilnutí jeho lidské vůle k láskyplné vůli Otce.