Jako Ježíš prosí Otce a vzdává mu díky, dříve než dostane jeho dary, tak i nás učí této synovské smělosti: „Věřte, že všechno, oč v modlitbě prosíte, jste už dostali“ (Mk 11,24). Taková je síla modlitby: „Všechno je možné tomu, kdo věří“ (Mk 9,23) vírou, která nepochybuje. Jak byl Ježíš zarmoucen „nevěrou“ (Mk 6,6) učedníků a „malověrnosti“ svých krajanů, tak stojí v údivu nad velkou vírou římského setníka a kananejské ženy.