Číslo paragrafu: 2731

Jinou obtíží, zvláště u těch, kteří se chtějí upřímně modlit, je vyprahlost. Je součástí vnitřní modlitby, když se srdce cítí jakoby odloučeno od Boha a bez záliby v duchovních myšlenkách, vzpomínkách a citech. Jsou to chvíle čisté víry, která zůstává s Ježíšem ve smrtelné úzkosti a v hrobě. „Jestliže pšeničné zrno … odumře, přinese hojný užitek“ (Jan 12,24). Je-li vyprahlost zaviněná tím, že víra není zakořeněna, protože slovo padlo na skálu, a víra tudíž nemohla zapustit kořeny, je třeba bojovat o obrácení.