Číslo paragrafu: 2783

Prostřednictvím modlitby Páně je nám tak zjeveno, kdo vlastně jsme, současně s tím, že se nám dostává zjevení Otce. „Ach, člověče, neodvažoval ses pozvednout tvář k nebi, klopil své oči k zemi a najednou jsi dostal Kristovu milost: byly ti odpuštěny všechny tvé hříchy. Z ničemného služebníka ses stal dobrým synem … Pozvedni tedy své oči k Otci …, který tě vykoupil skrze Syna, a řekni: ‘Otče náš …’ Ale nenárokuj si nějakou výsadu. Jen pro Krista je Otcem zvláštním způsobem, pro nás všechny všeobecné, protože jen jeho zrodil, nás však stvořil. Říkej také ty skrze milost: ‘Otče náš’, abys zasluhoval být jeho synem.“