Číslo paragrafu: 2809

Boží svatost je nepřístupné ohnisko jeho věčného tajemství. Co se z ní projevilo ve stvoření a v dějinách, to Písmo nazývá slávou, vyzařováním jeho velebnosti. Bůh člověka korunuje „slávou“, ale když člověk zhřešil, je zbaven „Boží slávy“. Nato Bůh projevuje svou svatost tím, že zjevuje a oznamuje své jméno, aby obnovil člověka, který by se „podobal svému Stvořiteli“ (Kol 3,10).