Pevně věříme, že Bůh je Pánem světa a dějin, avšak cesty jeho prozřetelnosti nám často zůstávají neznámé. Jen na konci, až skončí naše částečné poznání a budeme vidět Boha „tváří v tvář“ (1 Kor 13,12), plně poznáme cesty, kterými Bůh, i přes dramara zla a hříchu, vedl své stvoření až k odpočinku onoho definitivního Sabatu (sedmého dne), pro nějž stvořil nebesa i zemi.
Předchozí paragraf 313 | Následující paragaraf 315
