Číslo paragrafu: 444

Evangelia zmiňují při dvou slavnostních okamžicích - při křtu a proměnění Krista - Otcův hlas, který označuje Ježíše za svého „milovaného Syna“. Ježíš se sám představuje jako „jednorozený Syn“ Boží (Jan 3,16) a tímto titulem potvrzuje svou věčnou preexistenci. Požaduje víru „ve jméno jednorozeného Syna Božího“ (Jan 3,18). Toto křesťanské vyznání se objevuje již ve zvolání setníka tváří v tvář Ježíši na kříži: „Tento člověk byl opravdu Syn Boží“ (Mk 15,39); jedině věřící člověk může vyjádřit ve světle velikonočního tajemství plný dosah titulu „Boží Syn“.