Boží plán zjevení se uskutečňuje zároveň „činy i slovy, které navzájem vnitřně souvisí“ a vzájemně se objasňují. To vyžaduje zvláštní „božskou výchovu“: Bůh se sdílí člověku postupně, po etapách jej připravuje na přijetí nadpřirozeného zjevení, jímž dává poznat sama sebe a které vrcholí v osobě a poslání vtěleného Slova, Ježíše Krista. Svatý Irenej z Lyonu několikrát mluví o této „božské výchově“, když používá o Bohu a člověku obratu „zvykat si jeden na druhého“: „Boží Slovo přebývalo v člověku a stalo se Synem člověka, aby si člověk zvykl chápat Boha a Bůh aby si zvykl přebývat v člověku podle zalíbení Otce.“