Číslo paragrafu: 645

Vzkříšený Ježíš navazuje se svými učedníky přímé vztahy dotykem a společným jídlem. Tím je vyzývá, aby uznali, že není žádný přízrak, ale hlavně aby si ověřili, že vzkříšené tělo, v němž se jim představuje, je totéž, které bylo umučeno a ukřižováno, neboť dosud nese stopy po utrpení. Toto pravé a skutečné tělo má však zároveň nové vlastnosti oslaveného těla; není už umístěno v prostoru a čase, ale může se podle libosti zpřítomnit, kde chce a kdy chce, neboť jeho lidství už nemůže být zadrženo na zemi a patří už jen božské vládě Otce. Proto je také vzkříšený Ježíš svrchovaně svobodný a může se zjevovat, jak chce: v podobě zahradníka nebo v jiných podobách, na které byli učedníci zvyklí, a to proto, aby vzbudil jejich víru.