Číslo paragrafu: 702

Od počátku až do „naplnění času“ zůstává společné poslání Slova a Otcova Ducha skryté, ale působí. Boží Duch přitom připravuje dobu Mesiáše a oba, i když ještě nejsou plně zjeveni, jsou v ní již zaslíbeni, aby byli očekáváni a přijati, až se projeví. Proto když církev čte Starý zákon, zkoumá v něm, co nám chce říci o Kristu Duch, „jenž mluvil ústy proroků“. Výrazem „proroci“ míní víra církve v tomto případě všechny, které Duch svatý inspiroval v živém hlásání a při sepisování svatých knih jak Starého, tak Nového zákona. Židovská tradice rozlišuje Zákon (prvních pět knih nebo Pentateuch), Proroky (odpovídající našim dějepisným a prorockým knihám) a Spisy (především poučné a zvláště žalmy).