Abychom na tuto výzvu patřičně odpověděli, je nutné: — stálé obnovování církve v rostoucí věrnosti svému povolání; takové obnovování je vzpruhou pro hnutí k jednotě; — obrácení srdce „k čistšímu životu podle evangelia“, protože právě nevěrnost údů ke Kristovu daru je příčinou rozdělení; — společná modlitba; protože „obrácení srdce a svatost života spolu se soukromými i veřejnými modlitbami za jednotu křesťanů je třeba považovat za duši celého ekumenického hnutí a právem je lze nazývat duchovním ekumenismem“; — vzájemné bratrské poznávání; — ekumenická výchova věřících a zvláště kněží; — dialog mezi teology a setkávání křesťanů různých církví a společenství; — spolupráce mezi křesťany v různých oblastech služby lidem.
Předchozí paragraf 820 | Následující paragaraf 822