Za přispění Ducha svatého se může v životě církve rozvíjet chápání jak skutečností, tak i slov pokladu víry: - „přemýšlením a studiem věřících, kteří je uchovávají ve svém srdci“; a zvláště teologickým bádáním se snaží dosáhnout hlubokého poznání zjevené pravdy; - „hlubším pochopením duchovních skutečností z vlastní zkušenosti“; „Boží slova rostou zároveň s tím, kdo je čte“; - „hlásáním těch, kteří s posloupností v biskupském úřadě přijali bezpečné charizma pravdy.“